Komentáře: Kde končí svoboda mého nosu (aneb Zákaz kouření podruhé)

Od: Anonym

Anonym — Sun, 20 Dec 2020 23:37:01 +0000

Od: Tom Vrzal

Tom Vrzal — Thu, 15 Dec 2016 20:47:19 +0000

V životě děláme spoustu rozhodnutí, u kterých až se značným odstupem času zjistíte, jaké budou mít následky. Ale většinou víte, jaké důsledky mít můžou – a pochybuji, že by někdo neznal rizika kouření. Že nedokážete předpovědět, zda, kdy a v jakém rozsahu se projeví právě u vás, to na (ne)porušení vašich práv nic nemění.
Já souhlasím, že společenské důsledky zákazu kouření jsou důležité, ale tady jsem řešil pouze otázku, zda je smysluplný argument „svoboda tvého kouře končí u mého nosu,“ nic víc. A pro ten to relevantní není.

Od: Ondřej Goetz

Ondřej Goetz — Thu, 15 Dec 2016 11:10:57 +0000

Ve svém komentáři jsem narážel na to, že podstatné důsledky svého rozhodnutí kouřit (aktivně či pasivně) nejste schopen zcela zhodnotit, protože se projeví VÝHRADNĚ za velmi dlouhou dobu a do té doby o nich ve skutečnosti nic nevíte. Pravděpodobnost, že se dostaví a že budou značně negativní je přitom mnohonásobně vyšší, než, že do vás někdo nabourá. To mi právě přišlo zajímavé na vašem příspěvku, že vás zajímá, zda je dané rozhodnutí dobrovolné a vědomé (věc která je celkem jasná a kterou těžko někdo může rozporovat), ale jaké jsou důsledky a kdo je ponese jako by už tak důležité nebylo. Já ty dvě věci nedokážu oddělit.

Od: Tom Vrzal

Tom Vrzal — Wed, 14 Dec 2016 21:30:42 +0000

Ondřeji, děkuji za komentář. Předně si nemyslím, že by dnes lidé nevěděli, že kouření škodí zdraví. Možná to myslíte tak, že vliv kouření na zdraví není lineární, ale závisí na mnoha nepředvídatelných faktorech..? Pokud ano, tak to je nejistota, kterou zažíváme každý den – nebo vy, když nasedáte do auta, víte, zda do vás někdo nabourá? V boxu sice na první dobrou poznáte, zda máte zlomený nos, ale jestli se u vás v důsledku dlouhodobě opakovaných otřesů mozku vyvine CTE, to také nepoznáte.
Povaha zdravotního systému vůbec nijak neovlivňuje, zda je váš pobyt v zakouřeném prostředí dobrovolný či nikoli. A ničemu jinému jsem se v tomto komentáři nevěnoval.
Ani hledisko zaměstnanců mi neuniklo, hlouběji bych se mu chtěl věnovat v dalším textu. Zde ve zkratce řekněme, že ač náklady na odmítnutí zaměstnání jsou nepochybně větší, než když musíte jako host dojít o pár metrů do jiné restaurace, z hlediska dobrovolnosti a porušování práv se to nijak neliší.

Od: Ondřej Goetz

Ondřej Goetz — Wed, 14 Dec 2016 14:21:47 +0000

Vstup do boxerského ringu se od trávení času v zakouřeném prostředí dost podstatně liší: v prvním případě dostanete ránu ihned, ve druhém za dvacet třicet let. Každé vaše další rozhodnutí o tom, zda znovu vstoupit do ringu tak jistě bude náležitě informované a kvalifikované, u kouření (aktivního či pasívního) tomu tak úplně není. V situaci zdravotního systému založeného na solidaritě (zdravých s nemocnými, kuřáků s nekuřáky apod.) navíc důsledky takového rozhodnutí nenesete jenom vy. Také vám zcela uniklo hledisko zaměstnanců restaurací, jejichž rozhodování o tom, zda se na jejich pracovišti bude či nebude kouřit nemusí být úplně svobodné a dobrovolné.